Egyptský Sinaj je bránou do historie
Celá hora Sinaj byla zahalena
kouřem, protože Hospodin na ni sestoupil v ohni. Kouř z ní stoupal jako
z hutě a celá hora se silně chvěla. Zvuk polnice víc a více sílil.
Mojžíš mluvil a Bůh mu hlasitě odpovídal. Hospodin totiž sestoupil na
horu Sinaj, na vrchol hory...
Mnozí turisté, kteří v hojném počtu každý rok zavítají na egyptský Sinaj, tato "boží" slova neznají, o to je však návštěva těchto míst pro všechny zajímavější. Vůbec celý Sinajský poloostrov, který po dohodách z Camp Davidu Izrael opět vrátil Egyptu, je hluboce spojen s biblickou historií židovského národa. Známé příběhy přechodu Izraelitů přes Rudé moře, čtyřicetileté putování pouští či právě získání desek desatera Mojžíšem od Hospodina jsou situovány do těchto vyprahlých míst.
Samotná Mojžíšova hora (arabsky Džebel Musa) je vysoká 2285 metrů a je třetí nejvyšší horou Sinajského poloostrova a vůbec celého Egypta. Na vrcholu je malá pravoslavná kaple a plocha pro turisty, kteří zde chtějí přenocovat a spatřit východ slunce, který je tu opravdu úchvatný. Na vrchol vedou dvě cesty, z nichž jedna je sice delší, ale pozvolnější a druhá příkrá (říká se jí "tři tisíce schodů odříkání") a podle tradice ji postavil jakýsi mnich jako pokání za své hříchy. Obě se setkávají asi ve dvou třetinách své délky na plošině, kde roste půl tisíciletí starý cypřiš a kde údajně prorok Eliáš uslyšel Boží hlas. Obě cesty pak začínají u kláštera svaté Kateřiny stojícího na úpatí hory. Klášter je zbudován na místě, kde se podle tradice Bůh zjevil Mojžíšovi v podobě hořícího keře a kde roku 330 dala matka císaře Konstantina Helena zbudovat malou kapli. Roku 530 pak císař Justián na tomto místě založil klášter ke cti křesťanské mučednice, jejíž tělo měli andělé přenést na Sinaj. Od této doby má klášter nepřerušenou tradici a přečkal i dobytí Egypta muslimy a následnou islamizaci obyvatelstva a je dodnes funkční. V současnosti je v něm otevřena stálá expozice vzácných starých ikon a existuje možnost prohlídky kaple a některých budov.
(MF Dnes - Víkend, 9. listopadu 1996, str. X.)
Mnozí turisté, kteří v hojném počtu každý rok zavítají na egyptský Sinaj, tato "boží" slova neznají, o to je však návštěva těchto míst pro všechny zajímavější. Vůbec celý Sinajský poloostrov, který po dohodách z Camp Davidu Izrael opět vrátil Egyptu, je hluboce spojen s biblickou historií židovského národa. Známé příběhy přechodu Izraelitů přes Rudé moře, čtyřicetileté putování pouští či právě získání desek desatera Mojžíšem od Hospodina jsou situovány do těchto vyprahlých míst.
Samotná Mojžíšova hora (arabsky Džebel Musa) je vysoká 2285 metrů a je třetí nejvyšší horou Sinajského poloostrova a vůbec celého Egypta. Na vrcholu je malá pravoslavná kaple a plocha pro turisty, kteří zde chtějí přenocovat a spatřit východ slunce, který je tu opravdu úchvatný. Na vrchol vedou dvě cesty, z nichž jedna je sice delší, ale pozvolnější a druhá příkrá (říká se jí "tři tisíce schodů odříkání") a podle tradice ji postavil jakýsi mnich jako pokání za své hříchy. Obě se setkávají asi ve dvou třetinách své délky na plošině, kde roste půl tisíciletí starý cypřiš a kde údajně prorok Eliáš uslyšel Boží hlas. Obě cesty pak začínají u kláštera svaté Kateřiny stojícího na úpatí hory. Klášter je zbudován na místě, kde se podle tradice Bůh zjevil Mojžíšovi v podobě hořícího keře a kde roku 330 dala matka císaře Konstantina Helena zbudovat malou kapli. Roku 530 pak císař Justián na tomto místě založil klášter ke cti křesťanské mučednice, jejíž tělo měli andělé přenést na Sinaj. Od této doby má klášter nepřerušenou tradici a přečkal i dobytí Egypta muslimy a následnou islamizaci obyvatelstva a je dodnes funkční. V současnosti je v něm otevřena stálá expozice vzácných starých ikon a existuje možnost prohlídky kaple a některých budov.
(MF Dnes - Víkend, 9. listopadu 1996, str. X.)
Copyright 2024 Petr Soudek